čtvrtek 21. prosince 2017

Zimní knihy podruhé

Ptaly jste se po článku se zimními knihami.
Jeden už tu mám z předloňska , ale letos samozřejmě naši knihovnu obohatily další kusy.
Netrvalo nám ani tak dlouho je přečíst a nafotit, jako mě spíše sepsat článek, za což se omlouvám a doufám, že nejdu tak úplně s křížkem po funuse.. Bude to spíše takový průlet, času opravdu není nazbyt, myslím, že to všichni teď před Vánoci dobře známe.. :-)
Také se omlouvám za nesourodost fotografií, jsou focené v průběhu uplynulých dvou měsíců, některé jsou dokonce i z loňska, prostě tak, jak šel čas a my knihy četli.. Nečekejte žádný velký styling, ale spíše takové prosvištění aktuální inspirací od nás.  

Tohle překrásné leporelo od Gerdy Müller mi doporučila Verča z Pesleří, za což ji děkuji, protože je to opravdu krása! Nenáročná kniha vhodná pro malé dětské ručičky, k prohlížení, povídání..
Rozhodně pořídíme celou sérii ročního období! 







Bílé veršovánky s překrásnými ilustracemi. 




Do Třetice je soubor krásných pohádek s ilustracemi božské Evy Chupíkové. Ale klame obalem, vůbec to není kniha se zimní nebo vánoční tématikou, jak by se podle čertů na obale mohlo zdát.. 

Tango je krátký příběh podle skutečné události o narození prvního malého tučňáčka, který měl dva tatínky. :-) 

I Kajsa Nebojsa klame přebalem. Se zimní tématikou je pouze první pohádka, ale je to klasika od Astrid, taková ta trochu drsnější, doporučuji číst starším dětem. V těchhle pohádkách se setkáte i s drsnou realitou. 

Tappi ze Šeptajícího lesa je poměrně známý. 
Prvních několik příběhů z tohoto dílu se nám líbilo, Mikeš se hodně bavil a smál. 
S přibývajícímu příhodami ovšem úsměv na tvářích nás obou opadal, až uvadl úplně. 
Za prvé bych řekla, že kniha je pro starší děti, než je Mikuláš.
Za druhé mi nějak nesedlo celkové vyznění knihy, přijde mi úplně zbytečné cpát do dětských knížek násilí, zlovolného knížete a další věci. Myslím, že úplně klasický souboj dobra se zlem bohatě stačí.
Tuhle knížku jsme četli už vloni a od té doby jsme po ní ani jeden znovu nezatoužili.. 


 

Mumínek a sníh, kratičký příběh, který končí krásnou chumelenicí.
Pro všechny malé milovníky Muminů.


Jiří Kahoun je naprostým evergreenem mezi autory dětských knížek.
Když se řekne Kahoun, měl by každý rodič vědět. 
Škála jeho knih je opravdu veliká.
Příběhy jsou krátké, nenáročné, milé, děti baví a vydrží u nich. 
Mohu vřele doporučit. Jeho Chumelení čteme vždy o Adventu.
Knížkový pejsek je také taková zimní zasněžená kniha, kterou moje děti naprosto milují. 
Myslím, že tyhle dvě knihy vytahují s koše se zimními knihami úplně nejčastěji. 




Štuclinku a Zachumlánka vezměte s sebou na návštěvu k babičce a dědovi, vysvětlí Vám všechny archaické výrazy, které se v těchto překrásných zachumelených příbězích skrývají. 

Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my. Tahle kniha je prostě bomba, kdykoliv mám pocit, že potřebuji rozesmát, sáhnu po ní. Je tak laskavá a milá a vtipná! Při čtení občas pozoruji, že se při ní bavím více já, než Mikuláš, protože on tomuto druhu humoru ještě nerozumí. Klidně si ji přečtěte jen sami, určitě se pobavíte! 


Čekání na Vánoce od Andrei Popprové, klasika, kterou netřeba představovat.
A Poládní pohádka od Daniely Krolupperové je krásný milý příběh sněhové vločky, která Vás seznámí s životem v polární oblasti. Příběh, který s větším dítětem v pohodě zvládnete přečíst před spaním. Nádhera!


Kdo by neznal medvědáře Kubu?! Nestárnoucí Vančurova klasika.. 




Moje milovaná trojice. ♥
Dvakrát Fučíková, jednou Kudláček
Tyhle knihy mluví obrázky samy za sebe, netřeba komentáře... 
Neměly by chybět doma nikomu! 










Ladovská nádhera, v téhle knize si přečtete o všem už skoro zapomenutém, o starých krásných a drsných časech.. Ten Vánoční čas já prostě zbožňuju, všechny CD s písničkami od souboru Hradišťan u nás jedou od rána do večera. Taková protiváha pro teď všude tolik propagovanou knihu od Kühnova sboru, která mě osobně nijak zvlášť nenadchla. 



Naše sbírečka Louskáčků.
Tenhle příběh já miluju, respektive jeho hudební zpracování, celou zimu mám CD s hudbou od Tchajkovského založenou v autě v přehrávači a posloucháme, nasáváme atmosféru.
Letos se s novými knihami o Louskáčkovi doslova roztrhnul pytel.
Vlevo je výtisk od nakladatelství Svojtka, který má rozhodně co nabídnout, ale z těchto tří je pro mě nejslabší. Uprostřed je pro mě nejlepší vydání od Ann Leysen, textu tak akorát, krásně srozumitelný, jednoduchý a ty ilustrace.. olala! Úplně vpravo je potom výtisk z roku 1969 , můj osobní poklad v knihovně. 






Zachráněné Vánoce.
Původně jsem tuhle knížečku ani kupovat nechtěla, říkala jsem si, že už toho máme beztak ke čtení habaděj, ale.. To by byla taková škoda! Tohle je tak krásný vánoční příběh, úplně si Vás dokážu všechny představit, jak ho čtete dětem na Štědrý den pro ukrácení čekání na večerní nadílku!!
Příběh dlouhý tak akorát, s překrásnou pointou, laskavým jazykem a půvabnými ilustracemi na každé straně. Prostě nádhera, rozhodně pro ni ještě skočte do knihkupectví, pokud ji ještě nemáte! 




A nesmím zapomenou na tuhle našimi dětmi milovanou klasiku.
Pejsek a kočička u nás frčí v kterou kolik roční, denní i noční dobu.
Mikulášův nejoblíbenější díl je Jak psali psaní, protože je v něm hromada sněhu! ♥ 




Pokud Vám to ještě nestačilo, klikněte a přečtěte si ještě předloňský článek ZDE.
A já Vám přeji krásné a pročtené předvánoční dny!